GRAND MAGUS - Sunraven
Už jsem nad nimi zlomil Thórovo kladivo a přesto, tady jsou s albem plným důstojného, vousatého a houpavého vikingského hard’n’heavy, které hřeje na duši jako zimní slunce. Vítejte zpět v bitevní vřavě, velební kmeti!
Metalopolis již 20 let pravidelně přináší informace a články převážně související s metalovou hudbou. Často však zavítáme i do jiných než metalových anebo vůbec hudebních oblastí a nezřídka tak nabízíme i obsah mimo hlavní záběr našeho webového magazínu.
To se tak občas přihodí, že člověku o nos zavadí speedmetalové drnčení. Italská speed/power metalová scéna je již poněkud vyčerpaná, stále těží především z odkazu RHAPSODY a najít tam nějakou invenční kapelu je věc přetěžká. To je i případ FROZEN CROWN, byť jejich hlavní inspirace současné tvorby se nachází spíš u britských DRAGONFORCE. To především pro rychlost, se kterou se rozhodli prohánět prsty po pražcích za rytmického podkladu bicích s rychlostí stroboskopu. Je to starý dobrý speed metal, melodie musí svištět s větrem o závod.
FROZEN CROWN stojí hlavně na dvou osobách. Zpěvačka Giada Etro, která před založením kapely v roce 2017 získala ostruhy u gothicmetalových kapel ASHES YOU LEAVE a TYSTNADEN (ti mimochodem nedávno vydali výborné album „The Black Swan“). Dále je to kapelník Federico Mondelli, který působí paralelně ve dvou dalších kapelách, a navíc má tendence hrát na všechny nástroje. I na prvních albech FROZEN CROWN nahrával vše kromě bicích. Jenže ta první alba byla generický symfo-metal, jakých Scarlet Records chrlí ročně tucty. Předposlední, „Call of the North“, bylo postaveno více na thrashových riffech a byl to podstatný posun kupředu. Ale i tam jsou ještě přítomné „majestátné“ sbory a četné „symfonické“ pasáže. Je dost dobře možné, že bez těchto atributů by to ale u Scarlet Records ani neprošlo.
V čem se tedy FROZEN CROWN liší od dalších speed/power metalových kapel? Až dosud v ničem, zlom přišel s aktuálním albem. Přestup k Napalm Records skupině velmi prospěl. Ve svém stylu se vydali ke kořenům speed metalu. Nyní je to poctivá kytarová práce, která již není rozmazávána různými heroickými prvky jako na předchozích počinech. Také takřka vymizely sbory, jejichž výpomoc Giada Etro nemá zapotřebí. Kapela v posledních letech prošla výraznou personální přestavbou, rozšířila své řady o dvě nové kytaristky a vlastně tak nyní pracuje se třemi sólovými kytarami. Podstatný posun je i to, že „War Hearts“ je první nahrávkou, kde se všichni členové ansámblu podíleli na nahrávání svých nástrojů. Kapela to bere jako svůj restart. Holky jsou sice mladé, ale prsty mají rychlé, a hlavně chtějí být slyšet. V sólových pasážích si tak party přehazují jako horký uhlík z ruky do ruky. „War Hearts“ určitě nejsou něco nového pod sluncem, ale dobrý a zatraceně rychlý speed metal je to určitě!
Italský speed metal, který je mírně nad průměrem tamní scény. Přispívají tomu tři sólové kytary a kvalitní zpěv. Od tohoto stylu nelze očekávat nic převratného, ale pokud již ohrané postupy zahraje někdo nový a dodá jim svěží nádech, může to být příjemný poslech.
7 / 10
Giada Etro
- zpěv
Federico Mondelli
- kytara, klávesy
Fabiola Bellomo
- kytara
Alessia Lanzone
- kytara
Francesco Zof
- basa
Niso Tomasini
- bicí
1. War Hearts
2. Steel And Gold
3. To Live To Die
4. Night Of The Wolf
5. On Silver Wings
6. Edge Of Reality
7. Bloodlines
8. I Am The Wind
9. King Of The Sky
10. Ice Dragon
War Hearts (2024)
Call of the North (2023)
Winterbane (2021)
Crowned in Frost (2019)
The Fallen King (2018)
Datum vydání: před 6 dny
Vydavatel: Napalm Records Handels GmbH
Stopáž: 42:41
Už jsem nad nimi zlomil Thórovo kladivo a přesto, tady jsou s albem plným důstojného, vousatého a houpavého vikingského hard’n’heavy, které hřeje na duši jako zimní slunce. Vítejte zpět v bitevní vřavě, velební kmeti!
Thom Yorke a Jonny Greenwood s pomocou Toma Skinnera „opravili“ RADIOHEAD. Aj tretí album za 2 a pol roka potvrdzuje, že návrat ku krehkým, emóciami nabitým piesniam je správnou cestou; aj keď zvuková paleta „Cutouts“ je pestrejšia, než u predchodcov.
V lednu jsem si opožděně a zálibně pomlaskl nad jejich druhou deskou a hele, jsou tu s další. Avizovaný prequel k “Visions of Infinihility” zřetelně ubral na melodičnosti a topí pod disonantním kotlem. Obludnému tech DM rituálu opět vládne animální vokál.
Američané drhnou technický death metal vysoké kvality. Místy pomalu valivý a drsně těžkotonážní, který občas koketuje až s doomovými náladami, ale většinou dravý, kde pod pláštíkem tuhé slupky ševelí progresivní vyhrávky. Pro fanoušky ULCERATE povinnost.
Líbí se mi, že si tyto současné retro spolky umí pohlídat nejen žánrovou čistotu "dobové" muziky, ale také i zvuk. Ten je v případě švýcarských hard rockerů / hejvíkářů poměrně bohatý na dynamiku. Celkově se tak album příjemně poslouchá, zejména vokály.
Polští HELLTENCED v čele s mexickou čerticí vydávají svou prvotinu. Vycházejí z ARCH ENEMY hlavně z Angelina období. Jsou nicméně rychlejší a ostřejší než současná podoba jejich vzorů. Velmi zajímavý materiál.
Nevyzpytatelná deska. Základem je death/grind, ale od toho se KNOLL rádi odklánějí směrem k jiným žánrům. Z nich mě přitahuje zejména experimentální death, ze kterého kape odporný sliz PORTAL. A zoufalé skřípění trubky také nepůsobí zrovna konvenčně.